Výnosy ozimé pšenice byly zkoumány v letech 2002-2010 spolu s výrobními faktory na více než 500 pozemcích v České republice. Vztah kvality mechanizace a skutečných výnosů ozimé pšenice byl hodnocen s použitím standardizovaných výnosů pro půdní ekologické jednotky (BPEJ). Kvalita mechanizace byla tříděna podle klasifikace strojů do skupin podle progresivity technologie v přípravě půdy. Vzniklý regresní model řeší závislost faktorů určujících kvalitu mechanizace a hloubky orby a je dostatečně signifikantní. Rozdíl výnosu pšenice v závislosti na kvalitě použitého zařízení při obdělávání půdy dosáhl průměru 0,23 t/ha. Výsledný závěr koresponduje se zjištěními Van den Putte et al. (2010). Při průměrné hloubce redukovaného zpracování půdy (RT) 0,12 cm oproti průměrné hloubce 0,22 cm při orbě výnos pšenice klesá asi o 5 %. Zvýšení hloubky zpracování půdy může snížit rozdíl výnosů. Obdobně jako Van den Putte et al. (2010) jsme zjistili, že pokles výnosů v sušších podmínkách byl překvapivě velký. Dosažené vyhodnocení modelu pomocí kategorizace výnosů na BPEJ může být použito k extrapolaci hodnocení strojů používaných v České republice.
Voltr V., Froněk P., Hruška M.
Trends in Agricultural Engineering, ČZU, 2013, s. 651-656, ISBN 978-80-213-2388-9