Interní výzkumné projekty řešené v roce 2015

Číslo projektu: 1273

Název projektu:

Vyhodnocení účinků strukturálních podpor v rámci osy I PRV 2007-2013 (Medonos)

Odpovědný řešitel:

Ing. Medonos Tomáš, Ph.D.

Cíl projektu:

Kvantifikovat skutečné kauzální účinky podpory ve srovnání s kontrafaktuální situací bez intervence na podpořené podniky zejména na jejich ekonomickou výkonnost a další neekonomické přínosy vyplývajících z poskytovaných strukturálních podpor zemědělským podnikům v delším časovém horizontu a poskytnout podporu pro rozhodování při nastavení podmínek tohoto opatření (preferenční kritéria; cílové výsledkové indikátory).

Abstrakt:

Podpora investičních aktivit je již dlouho považována za důležitý nástroj pro rozvoj konkurenceschopnosti evropského zemědělství. Program Rozvoje venkova na období 2007-2013 zahrnoval řadu opatření investiční podpory zaměřených na modernizaci v oblasti zemědělství a lesnictví, přidávání hodnoty zemědělským, potravinářským a lesnickým produktům, nebo diverzifikace nezemědělských výrob. Je odůvodnitelné, že politici a daňoví poplatníci mají zájem o posuzování vlivů těchto opatření.

Cílem interního výzkumného projektu je vyšetřit hluší časovou konzistenci efektu ošetření investiční podporou na podpořené podniky a poskytnout lepší vhled na podobnost farem a jejich srovnávaných (nepodpořených) podniků. Dalšími dílčími cíli je ověřit nově navržené indikátory výsledku (změna rozsahu tržeb na pracovníka) a dopadu (Celková produktivita faktorů - zde měřeno na úrovni podniků jako výsledkový indikátor) Evropskou komisí pro hodnocení v nově připravovaném Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. A v neposlední řadě ověřit rozsah opatření stávajícího PRV 2007-2013, pro která bude možné využít databázi Albertina pro jeho Ex post hodnocení.

Výsledky z oblasti kontrafaktuální analýzy ukazují, že existují významné efekty investičních podpor z opatření PRV 2007-2013 ve formě rozšíření produkce (výkonů), zlepšení úrovně hrubé přidané hodnoty a také zlepšení celkové produktivity kapitálu. Můžeme také předpokládat, že podpora mobilizuje dodatečné finanční zdroje v podobě bankovních investičních úvěrů zejména v letech 2010 a 2011. V pozdějších letech již rozdíl v úrovni bankovní zadluženosti není prokazován, což může indikovat, že i nepodpořené podniky využívají ve větším rozsahu levnějších komerčních úvěrů. Ve výkonnostních ukazatelích jsou efekty od roku 2011 spíše pozitivní a signifikantní jak z hlediska vztahu podpořených vůči nepodpořeným tak i v podobě mezních přírůstků prokázaných efektů.

Naše analýza ukazuje, že efekty se liší pro různá zvažovaná období podpory (2007-2010, 2007 2011, 2007-2012). Liší se ve vzorku v dynamice, úrovní efektů a podle metod. Proto je důležité přikládat vzorku velkou důležitost, když jsou analyzovány efekty investičních podpor, především je důležité se zaměřit na bohatost indikátorů, které dovolují zachytit podstatné dimenze podobnosti farem. Z hlediska použitých metod je možné konstatovat, že metody přiřazování na bázi Propensity score matching (PSM) dávají spíše výsledky s méně častými signifikantními rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými podniky ve srovnání s přímým přiřazováním nnmatch pomocí Mahalanobisovy vzdálenosti. Omezení vzdálenosti při přiřazování podniků (s aplikací Capliperu) dává také častěji signifikantnější výsledky.

U nově navržených indikátorů Evropskou komisí pro sledování dopadu a výsledku byla otestována jejich praktická použitelnost pro případné hodnocení a navrženy úpravy pro jejich použití. Jak ukazatel Celková produktivita faktorů tak Změna hodnoty tržeb na pracovníka (v našem případě na hodnotu osobních nákladů) indikují pozitivní změnu v důsledku podpory, ale v případě Změny hodnoty tržeb na osobní náklady na tomto souboru nebyly prokázané statisticky významné rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými podniky na požadované úrovni významnosti (10 %).

© 2018 ÚZEI | Mánesova 1453/75, 120 00 Praha 2 | Zobrazit na mapě