Interní výzkumné projekty řešené v roce 2015

Číslo projektu: 1277

Název projektu:

Matematické modelování vývoje ekonomiky zemědělství a agrárního sektoru (Foltýn)

Odpovědný řešitel:

RNDr. Foltýn Ivan, CSc.

Cíl projektu:

Pokračování ve vývoji matematických nástrojů pro predikce dopadů agrární politiky 2015+.
Jedná se o existující matematické modely RENT-4, FARMA-4 a FARMA-5, o nový matematický model TECHNO-1 ekonomiky technologických postupů vybraných komodit RV a ŽV a zapojení minoritních dosud nezmapovaných zemědělských komodit (zelenina, energetické plodiny apod.):

  • RENT-4, FARMA-4 a FARMA-5;
  • TECHNO-1 - ekonomika technologických postupů RV a ŽV (Kavka a kol.);
  • TECHNO-2 - ekonomika minoritních komodit (zelenina, energetické plodiny apod.);
  • AGRO-2014 - propojení ZEM,POTR,OBCH,SPOT;
  • SZÚ a jejich zapojení do I/O NH.

Abstrakt:

Řešení se zaměřilo zejména na zdokonalení modelu RENT-4, kde byla provedena aktualizace posunutím báze modelu z původního období 1998-2010 na období 2001-2013 s možností vytváření predikcí pro období 2014-20. Významnou součástí této kapitoly bylo zpracování databáze agrární politiky, která se v ÚZEI dlouhodobě vytváří od roku 1993 a která byla aktualizovaná a zkoumána z hlediska predikcí pro MZe na období 2014-2017 a zejména pak z hlediska nového plánovacího období EU 2014-2020. Model RENT-4 byl využit pro predikce zhodnocení rentability zemědělských komodit v letech 2013-2015 ve 3 časových verzích (leden, březen, prosinec), které prošly nejvýznamnějšími změnami, zejména u citlivých komodit jako jsou cukrovka, chmel, brambory, dojnice mléko a KBTPM. Do prosincové verze predikce jsou už zapojeny předpoklady o negativních dopadech katastrofálního sucha 2015. Ostatní modely (FARMA-4, FARMA-5, model typových farem) byly zpřesňovány zejména prostřednictvím jejich provázanosti s modelem RENT-4.

Nově vytvořený model TECHNO-1 se opírá o technologické postupy vybraných komodit RV na základě normativního popisu technologických operací (systém Agronormativy). Model TECHNO-1 byl propojen jednak s teoreticko-empirickými výsledky v oblasti produkčních funkcí, což umožnilo stanovit matematické funkce závislosti hektarových výnosů na úrovni vstupujících živin (zejména dusíku) podle dlouhodobě ověřovaných poznatků VÚRV, jednak s modelem RENT-4, který vychází z matematického zpracování ekonomiky pěstování vybraných komodit na základě dlouhodobého nákladového šetření ÚZEI. Byly zpracovány všechny komodit RV modelu TECHNO-1, obsažené v systému Agronormativy, a výsledkem je výpočet obsahu použitých prvků N, P, K, atd. až po POR a v případě kdy uvedené zdroje obsahují produkční funkce těchto komodit a současně platí, že tyto komodity (nebo komodity příbuzné) jsou zpracovány v modelu RENT-4, potom umožňuje získat věrohodné ekonomické výsledky. V případě, že zmíněné podklady nejsou k dispozici, jsou alternativně využity normativy obsažené v systému Agronormativy.

Rozvoj modelu AGRO-2014 byl směrován na možnosti simulací zabezpečení spotřeby potravin obyvatelstvem ve standardizované struktuře (ČSÚ), nebo v modifikované struktuře pro nutriční hodnocení výživy obyvatelstva a jeho pokrytí produkcí agrárního sektoru při zohlednění exportních a importních možností všech segmentů pomocí maticově excelovského systému Leontieffovského typu. Model obsahuje cca 1 200 komodit a tedy maticové zpracování příslušného rozsahu (matice input-output o rozsahu 1 200 x 1 200). Modelové simulace ukázaly, že současný rozsah českého zemědělství (cca 3,5 mil. ha zemědělské půdy) je způsoben exportní orientací na lukrativní komodity, jako jsou obiloviny, olejniny, ale i např. hovězí maso, stejně jako závislost české ekonomiky na dovozech zemědělských surovin či potravin v oblasti ŽV, zejména vepřového masa. Tyto výsledky by mohly (a měly) být využity ve strategických úvahách o budoucnosti agrárního sektoru obecně. Dále byly zpracovány analýzy velikosti marží u domácích a dovozových potravin za období 2007-2013. Z modelových výpočtů marží vztažených k cenám tuzemských výrobců potravin (CPV), k dovozním cenám potravin (DC) a spotřebitelským cenám (SC) vyplývá, že se marže za sledované období u obou druhů cen stále přibližují. Marže obchodu vypočtené u výrobků tuzemské provenience se výrazně zvýšily (o 20,3 %), zatímco u dovozových výrobků zhruba stagnovaly (snížení o 1 %). Rozdíl mezi oběma typy marží vztažených ke spotřebě vybraného (relativně srovnatelného) sortimentu v roce 2007 představoval 8,1 p. b. (marže u CPV činily 30,8 %, u DC 38,9 %), v roce 2009 došlo ke snížení na 7,6 p. b. (34,0 % u CPV a 41,6 % u DC) a v roce 2013 již jen 1,4 p. b. (37,1 % u CPV a 38,5 % u DC). Lze tedy konstatovat, že rozdíly v maržích mezi CPV a DC se v průběhu sledovaného období výrazně snížily. Současně z modelových propočtů nevyplývá, že by obchod diskriminoval české výrobky, tedy české producenty před zahraniční konkurencí. Za významný výsledek výzkumu při zpracování modelu AGRO-2014 pokládají řešitelé podrobné analýzy produkce a spotřeby jednotlivých komodit v agregacích „ovoce celkem“ a „zelenina celkem“. Tyto agregace v komoditní struktuře zemědělství ČR se často uvažují jako jedna komodita (ovoce, zelenina), což při užití průměrných údajů (průměrné výnosy, ceny, celková plocha apod.) mnohdy stačí pro hrubý obraz těchto komodit v makroúvahách. Na druhé straně podrobné členění u těchto agregací na jednotlivé druhy ovoce a zeleniny je významné při analýze spotřeby potravin a zejména v rámci nutričního hodnocení výživy, vzhledem k velmi významným rozdílům v obsahu živin u jednotlivých druhů ovoce a zeleniny pro humánní výživu.

Byl zkonstruován nový model HDP-1 a současně byly zdokonalovány modely SZU-P1 a SZU-P2, vytvořené již v roce 2014. Zemědělství patří svým ekonomickým rozsahem, tj. HDP (měřeno podílem HDP zemědělství na celkovém HDP NH) a zaměstnaností (měřeno počtem zaměstnaných v zemědělství na celkovém počtu zaměstnaných v NH) na úrovni 1-3 % mezi nepříliš významná odvětví NH, do kterého nemá smysl investovat. Přitom do zemědělství směřují poměrně významné prostředky podpor agrární politiky v rámci SZP EU s ohledem na mimoprodukční funkce zemědělství a jeho propojení s dalšími odvětvími NH. Z tohoto důvodu se měří širší význam jako podíl HDP a zaměstnanosti zemědělství a navazujících odvětví na analogických ukazatelích NH. Zpracovaná metodologie vychází z národohospodářských bilancí dodavatelsko-odběratelských vztahů NH podle každoročního sledování ČSÚ. Do širšího pojetí zemědělství se zařazuje tzv. Agrokomplex - obory 01, 02, 03 (zemědělství, lesnictví a akvakultura) a obory 10, 11 (průmysl potravin a nápojů). V rámci oborových bilancí NH (metoda I/O) je produkce daného oboru chápána jako suma produkce všech podniků s převažující činností daného oboru. To znamená, že např. obor zemědělství zahrnuje celkovou výrobu všech podniků ČR, které mají převažující zemědělskou činnost (tedy zemědělské i nezemědělské činnosti) a nezahrnuje zemědělské činnosti podniků jiných oborů, které nemají převažující zemědělskou činnost. Z těchto důvodů je každoročně konstruován Souhrnný zemědělský účet (SZÚ), v němž je zahrnuta suma všech zemědělských činností v ČR vykonávaných ve všech podnicích bez ohledu na oborovou příslušnost (se zahrnutím malého rozsahu nezemědělských, tzv. neoddělitelných činností). Toto „čisté pojetí zemědělství“ je pak rovněž používané do zmíněného širšího pojetí zemědělství. Použití popsané metodologie pro výpočet podílu HDP zemědělství v širším pojetí umožnilo dospět k výrazně vyšším podílům HDP zemědělství v rámci NH.

Zpracování objektivní metody Cost Benefit analýzy (CBA) pro měření jak finančních efektů, tak nefinančních celospolečenských benefitů vložených prostředků do zemědělství bylo vyvoláno aktuální potřebou MZe mít vědecky fundovanou metodologii pro hodnocení efektů investičních podpor do zemědělství v rámci PRV. Teoretické zvládnutí objektivní vědecké metody CBA v její obecné interpretaci (Sieber, 2014) bylo v rámci výzkumných aktivit IVP transformováno do použitelných modifikací, případně zjednodušených postupů uplatnitelných v rezortu zemědělství. Vhodná modifikace metody CBA pro odvětví zemědělství má pak být výhledově zárukou, že investiční prostředky vkládané do odvětví zemědělství v průběhu období 2015-2020 by měly přinášet jak podnikatelské, tak celospolečenské efekty objektivně zdůvodněné.

© 2018 ÚZEI | Mánesova 1453/75, 120 00 Praha 2 | Zobrazit na mapě