Odkazy vpravo

Rychlý kontakt:

Mánesova 1453/75, 120 00 Praha 2

Podatelna: podatelna@uzei.cz

Dotazy týkající se ÚZEI:

jiraskova.hana@uzei.cz

ID datové schránky: v4gdarq

Odborné dotazy z oblastí zemědělství, potravinářství , či referenčních služeb (dostupnost knih, knihovní služby apod.):

Infopult

Články (impakt, světová databáze, recenze, sborník v RIV) rok 2018

Jaké vlastnosti má mít dobré maso podle spotřebitelů?

Cílem této analýzy bylo zjistit, jak se liší představy o dobrém mase mezi čtyřmi generacemi spotřebitelů. Uvedená zjištění jasně ukazují, že rozdíly mezi generacemi v preferovaných atributech masa a masných výrobků existují a výrobci by měli rozdíly zohlednit v marketingové strategii. Výzkum nezohledňuje měnící se preference spotřebitelů s přechodem do starší generace, ale staticky hodnotí rozdíly mezi současnými generacemi baby boomers a staršími, generací X (starší generace), Y a Z (mladší generace).

Špička, J.

Maso. Volume 2020, Nr.5, 2020, p. 35-39, ISSN 1210-4086

 

 

Mezinárodní srovnání ekonomiky pěstování řepky v letech 2016-2017

Cílem příspěvku je srovnání ekonomiky pěstování řepky ve vybraných zemích v letech 2016 a 2017. Srovnání vychází z faremních dat, která shromažďuje mezinárodní síť agri benchmark Cash Crop. Srovnání vychází z tzv. typických farem, které reprezentují obvyklou strukturu plodin, výměru, technologické postupy, způsoby zpracování půdy a další charakteristiky farem typické pro danou zemi a region. Byla provedena komparace v základních ukazatelích, jako je hektarový výnos, náklady na založení porostu, provozní náklady, klíčové skupiny nákladů, celkové ekonomické náklady a ekonomický a účetní zisk. Výsledky jsou přepočteny na produkční jednotku – tunu nebo hektar. Z výsledků je zřejmé, že česká farma dosahuje spíše podprůměrných hektarových výnosů, ale disponuje i řadou konkurenčních výhod oproti ostatním hodnoceným zemím (nižší provozní náklady, kladné ekonomické a účetní zisky, nízké pachtovné apod.). Problematickou oblastí jsou náklady na založení porostu, kde ČR vykazuje jedny z nejvyšších nákladů na pesticidy či dusíkatá a fosforečná hnojiva. Těmto vynaloženým nákladům však neodpovídají dosahované hektarové výnosy, proto je vhodné zaměřit se zejména na jejich optimalizaci.

Náglová, Z., Remešová, M.

Úroda. Volume LXVIII, Nr. 4, p. 24-27, ISSN 0139-6013

 

 

Hospodaření na nejmenších farmách

Výsledek se zabývá malými farmami hospodařících na 1-5 ha zemědělské půdy. V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno 67 respondentů v 17 okresech. Byla zkoumána motivace provozovatele farmy, jejich přínos pro nejbližší okolí a překážky v jejich činnosti, se kterými se potýkají.

Štolbová, M., Turková, E.

Zemědělec, Volume 2020, Nr. 44, ISSN 1211-3816.

 

 

Vývoj mezd v resortu zemědělství

Vývoj mezd v zemědělství dlouhodobě zaostává za vývojem mezd v průmyslu a v národním hospodářství ČR celkem. Nízké mzdy jsou překážkou v získávání nových pracovníků. Míra volných pracovních míst v zemědělském resortu je extrémně vysoká (přes 12 %) ve srovnání s jinými resorty.

Drlík, J.

Zemědělec. Volume 2020, Nr. 40, p. 8-8, ISSN 1211-3816

 

 

Vývoj opatření pro řízení rizik v českém zemědělství

Zemědělství hraje významnou roli v hospodářství státu, nicméně je vystaveno velkému počtu rizik, která je potřeba včas eliminovat vhodnými a efektivními nástroji. V článku jsou uvedené současné nástroje řízení rizik v ČR. Jedním z nástrojů pro zmírnění dopadů těžko pojistitelných zemědělských rizik ze strany státu jsou ad hoc kompenzace. Pro pojistitelná rizika existuje škála pojistných produktu od soukromých pojišťoven. Stát také podporuje soukromé pojištění formou dotací pojistného a v článku je uveden vývoj celkového objemu dotace, předepsaného pojistného a plnění z pojištění plodin a hospodářských zvířat v letech 2004–2019.

Kislingerová, S., Vilhelm, V.

Zemědělec, Volume 2020, Nr. 46, ISSN 1211-3816

 

 

Změny ve spotřebě masa a masných výrobků

Cílem článku je vyhodnotit změny ve spotřebě masa a masných výrobků napříč generacemi v ČR. Živočišná výroba, produkce masa a masných výrobků jsou dlouhodobě, v posledních letech však stále častěji diskutovány v souvislosti s emisemi skleníkových plynů, zajištěním welfare zvířat a civilizačními chorobami. K jakým změnám ve spotřebě masa a masných výrobků dochází v Evropě a v ČR? Jaké jsou důvody omezování konzumace masa a masných výrobků? Existují rozdíly v deklarovaném spotřebním chování mezi mladší a starší generací? Jak krize související s pandemii ovlivní spotřebu masa a masných výrobků? Co by se mělo na českém trhu s masem a masnými výrobky změnit?

Špička, J.

Potravinářská revue, Nr.16(6), p.19-22. ISSN 1801-9102.

 

 

© 2021 ÚZEI | Mánesova 1453/75, 120 00 Praha 2 | Zobrazit na mapě