Odkazy vpravo

Rychlý kontakt:

Mánesova 1453/75, 120 00 Praha 2

Podatelna: podatelna@uzei.cz

Dotazy týkající se ÚZEI:

jiraskova.hana@uzei.cz

ID datové schránky: v4gdarq

Odborné dotazy z oblastí zemědělství, potravinářství , či referenčních služeb (dostupnost knih, knihovní služby apod.):

Infopult

Články (impakt, světová databáze, recenze, sborník v RIV) rok 2018

Ekonomika hospodaření podniků polní výroby v letech 2014-2016

Kontaktní pracoviště FADN realizuje každoroční výběrové šetření ekonomiky zemědělských podniků, které je reprezentativní na úrovni ČR, výrobního zaměření a ekonomické velikosti. Celková produkce podniků specializovaných na polní výrobu je v meziročním srovnání stálá. Dominantní složkou je produkce rostlinné výroby (85 %), která byla v horizontu posledních tří let také relativně stabilní. Podniky dokázaly překonat výkyvy počasí, které podstatnou měrou ovlivňují množství i kvalitu sklizně. Složení pěstovaných plodin se mírně liší v souvislosti s právní formou podniku nebo jeho ekonomickou velikostí. Celkové náklady podniků tohoto výrobního zaměření stoupají průměrně o 2-3 % ročně. Vysoká úroveň čisté přidané hodnoty podniků vyjádřená na přepočteného pracovníka dokládá úspěšnost výrobního zaměření v rámci systému zemědělství.

Bílá, P., Fuksová, Z.

ÚRODA, 2018, Volume 66, Nr.9, s. 30-33, ISSN 0139-6013

 

Ekonomika výroby mléka v mezinárodním srovnání

Cílem článku je porovnat ekonomické výsledky výroby mléka v zemědělských podnicích v ČR a ve vybraných zemích EU. Mezinárodní srovnání ekonomiky výroby mléka na úrovni zemědělských podniků bylo provedeno z dat Mezinárodní sítě pro srovnávání ekonomiky farem s výrobou mléka IFCN Dairyna základě konceptu typických farem. Výsledky ukazují, že souhrnná rentabilita ekonomických nákladů typických farem s výrobou mléka v ČR je srovnatelná s rentabiltou dosahovanou typickými farmami v konkurenčních zemích EU.

Bošková, I.

Náš Chov, 2018, Volume 78, Nr. 2, s. 19-21, ISSN 0027-8068

 

Přístup lesnických podniků ke kontinuitě znalostí a inovacím

Efektivní, dobře zavedený proces sdílení znalostí mezi současnými zaměstnanci a bývalými zaměstnanci hraje důležitou roli v dnešním vysoce konkurenčním prostředí a podporuje inovace firem. Cílem tohoto článku je zhodnotit, zda se lesnické společnosti zaměřují na inovace, kontinuitu znalostí pro udržení znalostí zaměstnanců, identifikovat zdroje, z nichž lesnické společnosti nejčastěji dostávají podněty k inovacím, a hodnotit možnosti dalšího rozvoje inovací a kontinuity znalostí v lesnických společnostech v České republice. Průzkum byl proveden prostřednictvím dotazníkového šetření (n = 85). Získaná primární data byla zpracována pomocí Chí-kvadrát testu a vícerozměrné statistiky (faktorová analýza). Výsledky ukazují, že více než tři čtvrtiny zúčastněných lesnických společností se domnívají, že je důležité uplatňovat inovace pro jejich podnikání. Zbytek lesnických společností uvedl, že inovace pro ně není důležitá a místo toho zdůrazňuje tradice. Nejčastěji se inovuje kvalita práce, produktivita a pracovní procesy. Impulsy většinou pocházejí od zákazníků, zaměstnanců, konkurentů a odborníků. Ačkoli více než polovina lesnických společností podporuje sdílení znalostí, více než 70% z nich uvedlo, že potenciální ztráta klíčových znalostí by nebyla ohrožena. S ohledem na výsledky můžeme říci, že je nutné podporovat inovace a zajistit kontinuitu znalostí, což jsou klíčové faktory pro zvyšování výkonnosti a konkurenceschopnosti na trhu.

Urbancová, H., Hukal, P., Rozenský, L.

Zprávy lesnického výzkumu, 2018, Volume 63, Nr.1, s. 28-36, ISSN 0322-9688

http://www.vulhm.cz/zlv_online&rok=2018&cislo=1

 

Situace na trhu obilovin a řepky ve světě

Příspěvek se zabývá produkcí hlavních obilovin a řepky ve světě. Následně se příspěvek zaměřuje na produkci obilovin a řepky v EU a České republice a na postavení Evropské unie ve světě v rámci obchodu s hlavními obilovinami a řepkou. Článek dále bilancuje výrobu a spotřebu obilovin a řepky v ČR a ceny zemědělských výrobců hlavních obilovin a řepky. Příspěvek rovněž pojednává o ekonomice pěstování pšenice ozimé a řepky ozimé ve vybraných zemích EU. Princip mezinárodního srovnání vychází z typických farem v letech 2014-2016.

Boudný, J., Janotová, B., Novotný, P.

Úroda, 2018, Volume 66, Nr. 5, p. 48-54, ISSN 0139-6013

 

Systém chráněných značek zemědělských produktů a potravin funguje v EU od roku 1993

Cílem tohoto článku je analýza získávání chráněných značek EU zemědělských produktů a potravin v ČR. Pro naplnění tohoto cíle byla provedena analýza databáze EU DOOR. ČR byla porovnávána, co se týče počtu zaregistrovaných názvů s ostatním státy, které jsou členy EU 28. Jedná se o tyto země: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Dánsko, Irsko, Spojené království, Řecko, Portugalsko, Španělsko, Finsko, Rakousko, Švédsko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko. Porovnání proběhla jak v rámci zaregistrovaných názvů celkem, tak pak detailněji podle jednotlivého typu chráněného názvu tzn. samostatně CHZO, CHOP i ZTS za období od 1. 1. 1996 (tzn. od roku, kdy byly první registrace těchto produktů) – 31. 12. 2017. ČR je v porovnání s ostatními zeměmi EU 28 v počtu získaných názvů v systému chráněných značek EU zemědělských produktů a potravin poměrně velmi úspěšná, neboť: Se svými 33 zápisy je ČR 9. nejúspěšnější zemí v rámci EU 28. Navíc po Polsku, které má zapsáno celkem 39 názvů je ČR nejúspěšnější ze států, které vstoupily do EU později než k 1. 1. 1986. V rámci registrace názvů v režimu CHZO je ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU 28 velmi úspěšná, umístila se se svými 23 zápisy na 8. místě. V rámci registrace názvů v režimu CHOP je ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU 28 poměrně úspěšná, umístila se se svými 6 zápisy na 11. místě (shodně s Nizozemskem a Maďarskem). V rámci registrace názvů v režimu ZTS je ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU 28 velmi úspěšná, umístila se se svými 4 zápisy na 4. místě (shodně se Španělskem a Spojeným královstvím).

Plášil, M.

Maso, Volume 29, Nr. 5, s. 8-14, ISSN 1210-4086

 

Trh s hovězím masem a ekonomika výkrmu skotu

Evropský trh s hovězím masem využívá exportních příležitostí do třetích zemí. V roce 2016 byla bilance zahraničního obchodu s hovězím masem včetně živého skotu v objemovém vyjádření opět kladná, přičemž vývoz EU se meziročně zvýšil o 18 % a byl proti dovozu více než dvojnásobný. V článku je nastíněna situace na zahraničních trzích v roce 2016 a porovnány ekonomické výsledky podniků s výkrmem skotu ve vybraných zemích EU.

Bošková, I., Kohoutová, V.

Náš Chov, 2018, Volume 78, Nr. 3, s. 34-37, ISSN 0027-8068

 

Soil productivity and its relation to the environment in the Czech Republic

Based on the evaluation of data from agricultural operations of 60 enterprises in the period 2012–2016 on 339 516 ha, frequent increases in nutrient dosages for production are mainly in marginal areas where higher production than is equivalent to optimal production on the soil is required. In the production of crops, it is most manifest in the production of feed crops, which are often used for the continuous flow of livestock production and biogas stations. Because of the above-standard utilization of fertilizers, yields rise above the level corresponding to the standard conditions for soil–climatic conditions, but also to decrease the efficiency of fertilizer utilization and thus to overload the optimal soil productivity. In contrast, the standard use of fertilizers is reflected in winter wheat, grain corn, triticale, potatoes and rye. Because of the lower strength of the humus horizon in marginal areas, it can be assumed that by increased fertilization, the agricultural enterprises solve the lower sorption capacity of the soil. The overall finding is also a warning to the occupation of quality land for non-agricultural purposes because their intensification cannot be transferred into marginal areas with no environmental impact.

Voltr, V., Klír, J. Hruška, M.,

IOP Conference Series: Earth and Environmental Science, 2018, Volume 185, s.13, ISSN 1755-1315

https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1755-1315/185/1/012021

 

© 2021 ÚZEI | Mánesova 1453/75, 120 00 Praha 2 | Zobrazit na mapě