Odkazy vpravo

Rychlý kontakt:

Mánesova 1453/75, 120 00 Praha 2

Podatelna: podatelna@uzei.cz

Dotazy týkající se ÚZEI:

jiraskova.hana@uzei.cz

ID datové schránky: v4gdarq

Odborné dotazy z oblastí zemědělství, potravinářství , či referenčních služeb (dostupnost knih, knihovní služby apod.):

Infopult

Články (impakt, světová databáze, recenze, sborník v RIV) rok 2017

Ekonomika chovu masného skotu v ekologickém a konvenčním režimu

Úvodní část textu srovnává vývoj stavů masného skotu v ekologických a konvenčních systémech hospodaření v letech 2011–2015. Pozornost je věnována také způsobům uplatnění hovězího masa vyprodukovaného v systému ekologického zemědělství v letech 2011–2014. Druhá, ekonomická část příspěvku je zaměřena na srovnání nákladů a výnosů chovu masného skotu v obou systémech hospodaření. Nákladovost je posuzována na základě přímých a nepřímých nákladů. Pro výpočet souhrnné míry rentability chovu masného skotu jsou brány v úvahu přímé a nepřímé podpory.

Boudný, J., Peterková, J., Rádlová, L.

Náš Chov, 2017, Volume 77, Nr. 3, s. 39-43, ISSN 0027-8068

 

Ekonomika chovů ovcí a koz v ekologickém zemědělství

Podniky ekologického zemědělství jsou orientovány především na chov skotu. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří podniky specializované na chov ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci. Na základě dat FADN CZ byly analyzovány podniky tohoto výrobního zaměření a vývoj jejich hospodaření v průběhu let 2011 – 2015. Podniky, které v průběhu sledovaného období vykazovaly rostoucí produktivitu, jsou charakterizovány vyšší výměrou obhospodařované půdy, nižším počtem dobytčích jednotek, nižším podílem celkových nákladů na produkci a vyššími hodnotami čisté přidané hodnoty. V podnicích s klesající produktivitou byly zaznamenány vyšší podíly chovaného skotu a významné výkyvy v hospodaření v jednotlivých letech posuzovaného období. Podniky ekologického zemědělství jsou orientovány především na chov skotu. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří podniky specializované na chov ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci. Na základě dat FADN CZ byly analyzovány podniky tohoto výrobního zaměření a vývoj jejich hospodaření v průběhu let 2011 – 2015. Podniky, které v průběhu sledovaného období vykazovaly rostoucí produktivitu, jsou charakterizovány vyšší výměrou obhospodařované půdy, nižším počtem dobytčích jednotek, nižším podílem celkových nákladů na produkci a vyššími hodnotami čisté přidané hodnoty. V podnicích s klesající produktivitou byly zaznamenány vyšší podíly chovaného skotu a významné výkyvy v hospodaření v jednotlivých letech posuzovaného období.

Dubec, J., Fuksová, Z., Hanibal, J., Peterková, J., Kostlivý, V.

Náš Chov, 2017, Volume 77, Nr. 8, s. 49-53, ISSN 0027-8068

 

Ekonomika výroby vepřového masa ve vybraných zemích EU

Článek se zabývá porovnáním ekonomiky chovu prasat ve vybraných zemích EU v letech 2013 a 2015. Průměrné výsledky zemí EU byly srovnány také s výsledky 1/3 nejlepších farem ve Francii a Dánsku a České republice. Pro nalezení hlavních příčin rozdílných výsledků v jednotlivých zemích byly zkoumány hlavní nákladové položky a nejdůležitější ukazatele intenzity. Do ekonomiky chovu prasat se významnou měrou promítá výživa, zdravotní stav, užitkové parametry zvířat, úroveň technologie a organizace práce. Velmi významným faktorem, který však nemůže chovatel prasat ovlivnit, je realizační cena. V roce 2014 realizační cena prasat klesala, ekonomické výsledky se pohybovaly na obdobné úrovni, jako v roce 2013 tzn., že ve většině sledovaných zemí EU byla zjištěna ztráta. Zisku dosahovaly v průměru v obou letech podniky v Rakousku a Španělsku a v Dánsku a Francii pouze 1/3 nejlepších podniků. Česká republika vykazovala v roce 2014 výsledky konkurenceschopné s ostatními zeměmi EU. V roce 2015 došlo ke zhoršení ekonomické situace ve všech sledovaných zemích EU z důvodu významného poklesu realizačních cen. Napříč sledovanými zeměmi EU, včetně 1/3 nejlepších podniků v Dánsku a Francii, byla zjištěna ztráta. Česká republika dosahovala vyšší ztráty, než byla zjištěna v průměru sledovaných zemí EU, avšak obdobné ztráty jako Německo a nižší než Nizozemsko. Přesto v České republice stále existují rezervy v užitkovosti prasnic a prasat v předvýkrmu, konverzi krmiva, produktivitě práce.

Boudný, J.

Náš Chov, 2017, Volume 77, Nr. 4, s. 50-56, ISSN 0027-8068

 

Ekonomika, výroba a obchod v chovu drůbeže

Výroba drůbežího masa v ČR se v posledních pěti letech pohybuje okolo 180 tis. tun j. hm., mírný nárůst domácí spotřeby je uspokojován rostoucím dovozem. Ve vývozu mírně převažuje živá drůbež, dovoz sestává téměř výhradně z drůbežího masa. Produkce i domácí spotřeba vajec jsou relativně stabilní. Konzumní vejce mají záporné obchodní saldo, zatímco násadová vejce mají saldo kladné a dále se zlepšuje. Ekonomika výkrmu kuřat a produkce vajec jsou v průměru nepříznivé. Klíčová slova: drůbeží maso, spotřeba, zahraniční obchod, náklady, rentabilita

Boudný, J., Pokorný, J., Rudinskaya, T.

Náš Chov, 2017, Volume 77, Nr. 7, s. 59-64, ISSN 0027-8068

 

Spotřebitelské preference kvality a ceny při nákupu masa a masných výrobků

Článek uvádí výsledky dotazníkového šetření zahrnující 1 044 respondentů, kterým byly kladeny otázky z oblasti spotřebitelských preferencí při nákupu masa a masných výrobků. Článek je druhým výstupem tohoto reprezentativního šetření a zaměřuje se na změny v preferencích kvality a ceny při nákupu masa a masných výrobků v ČR (v roce 2015 a před třemi lety, tj. v roce 2012). Podle výsledků jsou cena a kvalita důležitými faktory při nákupu masa a masných výrobků a získávají na důležitosti v posledních třech letech. Obecně je kvalita nyní důležitějším faktorem pro ženy než pro muže. Podle věkového složení respondentů bylo zjištěno, že s rostoucím věkem dochází v současnosti k vyšší preferenci, resp. citlivosti na ceny. Patrný je i trend z hlediska vzdělání respondentů, tzn., že více vzdělaní lidé více preferují kvalitu, stejně tak se prokázalo u většiny sortimentních skupin v případě velikosti domácnosti s tím, že jednočlenné domácnosti často kvalitu neřeší, či se o ni nezajímají.

Náglová, Z., Špička, J.

Maso, 2017, Volume 28, Nr. 1, s. 50-54, ISSN 1210-4086

 

Spotřebitelské preference země původu masa a masných výrobků při jejich nákupu

Článek se zaměřuje na preference spotřebitelů masa a masných výrobků z hlediska jejich země původu. Zároveň uvádí i změny v těchto preferencích v posledních třech letech. Článek uvádí výsledky dotazníkového šetření zahrnující 1 044 respondentů. Jedná se o třetí výstup vztahující se k problematice spotřebitelských preferencí při nákupu masa a masných výrobků. V obecné rovině, většina spotřebitelů upřednostňuje domácí původ výroby masa a uzenin. Tato preference se s vyšším vzděláním zvyšuje. Nicméně je velmi důležité z tohoto pohledu více informovat spotřebitele se základním vzděláním, kteří se o původ nezajímají a představují významnou část spotřebitelů. V posledních třech letech došlo k výrazným změnám v preferencích tuzemských výrobků, nicméně přibližně 60 % respondentů preference nezměnilo v období 2012 až 2015.

Náglová, Z., Špička, J.

Maso, 2017, Volume 28, Nr. 2, s. 20-24, ISSN 1210-4086

 

Světový mlékárenský summit IDF 2018 upozornil na nezastupitelnost mléka a nutnost mezinárodní spolupráce

Analýza globální situace odvětví mléka z pohledu zástupců významných regionů a zainteresovaných subjektů a souhrn jejich pozic k řešení aktuálních výzev.

Bošková, I., Kopáček, J.

Mlékařské listy, 2017, Volume 28, Nr. 6, s. 20-25, ISSN 1212-950X

http://www.mlekarskelisty.cz/upload/soubory/pdf/2017/veda_165_s.20-25.pdf

 

Získávání registrací v systému chráněných značek zemědělských produktů a potravin EU Českou republikou v porovnání s ostatními 9 státy vstoupivšími také v roce 2004 do EU

Systém chráněných značek zemědělských produktů a potravin funguje v EU od roku 1993. Cílem tohoto článku je analýza získávání chráněných značek EU zemědělských produktů a potravin v ČR. Pro naplnění tohoto cíle byla provedena analýza databáze EU DOOR. ČR byla porovnávána, co se týče počtu zaregistrovaných názvů se státy, které ve stejném roce tzn. v r. 2004 přistoupily do EU. Jedná se o tyto země: Slovensko, Maďarsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Malta a Kypr. Porovnání proběhla jak v rámci zaregistrovaných názvů celkem, tak pak detailněji podle jednotlivého typu chráněného názvu tzn. samostatně CHZO, CHOP i ZTS. V tomto režimu pak byla provedena analýza získávání chráněných názvů v jednotlivých letech v období 2004 – 2016. ČR je v porovnání s ostatními 9 zeměmi, které rovněž v roce 2004 přistoupili do EU v počtu získaných názvů v systému chráněných značek EU zemědělských produktů a potravin velmi úspěšná, neboť: Po Polsku, které má zapsáno 37 názvů celkem je ČR se svými 33 zaregistrovanými názvy nejúspěšnější. V rámci registrace názvů v režimu CHZO je ČR v porovnání s ostatními 9 přistoupivšími zeměmi nejúspěšnější neboť jich má zapsáno 23. V rámci registrace názvů v režimu CHOP je ČR v porovnání s ostatními 9 přistoupivšími zeměmi druhá se 6 zapsanými CHOP. I v rámci registrace názvů v režimu ZTS byla ČR úspěšná, umístila se v porovnání s ostatními 9 přistoupivšími zeměmi na 3. místě se svými 4 zápisy.

Plášil, M.

Maso, 2017, Volume 28, Nr. 3, s. 27-32, ISSN 1210-4086

 

 

© 2021 ÚZEI | Mánesova 1453/75, 120 00 Praha 2 | Zobrazit na mapě