Odkazy vpravo

Rychlý kontakt:

Mánesova 1453/75, 120 00 Praha 2

Podatelna: podatelna@uzei.cz

Dotazy týkající se ÚZEI:

jiraskova.hana@uzei.cz

ID datové schránky: v4gdarq

Odborné dotazy z oblastí zemědělství, potravinářství , či referenčních služeb (dostupnost knih, knihovní služby apod.):

Infopult

Články (impakt, světová databáze, recenze, sborník v RIV) rok 2016

Český zahraniční obchod s masem a masnými výrobky

Maso a masné výrobky jsou základními komponentami výživy. Česká republika má dlouhou tradici v oboru Řezník – uzenář a maso a masné výrobky jsou významnou součástí potravinářského průmyslu. Bohužel se však tato část potravinářského průmyslu potýká na jedné straně s dlouhodobě významnými dovozy masa z okolních zemí a na straně druhé čelí nízkému zájmu mladých lidí o uplatnění v oboru. Zejména po vstupu ČR na jednotný evropský trh v roce 2004 se nízká konkurenceschopnost českých zpracovatelů masa odrazila v záporné bilanci obchodu s touto komoditou. Cílem článku je podrobně a za delší časové období zhodnotit vývoj a strukturu českého zahraničního obchodu s masem a masnými výrobky, a to i v kontextu obchodu s živými zvířaty a potravinářských výrobků. Součástí práce je identifikace skupin výrobků, u nichž má ČR komparativní výhodu a u nichž má komparativní nevýhodu.

Pohlová, K., Mezera, J., Špička, J.

Acta Oeconomica Pragensia. Volume 24, Number 02. 2016, s. 63-80. Online ISSN 1804-2112

Odkaz na stránky časopisu zde.

 

 

Komodifikace venkova a utváření identity regionu

Článek se zaměřuje na komodifikaci a marketizaci českých venkovských oblastí a konsekvence, které tyto procesy mají na regionální identity. Prostřednictvím případové studie místní akční skupiny (MAS) sledujeme konstrukci venkoskosti a způsoby, jakými je venkovskost používána jako nástroj identity a vnášena na trh. Studie je vedena konstruktivistickým přístupem sociologie venkova, která zdůrazňuje mnohoznačnost významů připisovaných jednotlivými zúčastněnými stranami. Studie upozorňuje na politiku identity vytvořenou programy pro rozvoj venkova a důsledky, které mají pro definování regionálních hranic a za používání pojmu "venkovskosti". Komodifikace a kulturní ekonomika vytváří prostor, kde je možno na trh vnést přírodní a kulturní dědictví. Zřízení certifikované značky regionálních produktů je důležitým nástrojem kulturní ekonomiky. Ve studii jsou sledovány dvě vrstvy identit, přičemž tvrdíme, že napětí mezi vrstvami marketizovaných identit a identit kvazipřirozených odráží napětí mezi odborným i laickým diskurzem venkovskosti.

Delín, M., Pospěch, P.

Sociologický časopis / Czech Sociological Review 52 (2), p. 209-236. Online ISSN 2336-128X.

Odkaz na článek zde.

 

 

Vývoj přístupů ke zkoumání venkova v rurální sociologii

Tato přehledová studie nabízí ucelený souhrn různých přístupů studia venkovskosti v rurální sociologii (sociologii venkova). Představuje práce sociologických klasiků Tönniese, Durkheima a Webera, proces ustanovování rurální sociologie jako samostatné disciplíny v počátcích 20. století v USA, poválečný rozvoj v Evropě až k současnému paradigmatickému rozvětvení. Studie upozorňuje na hlavní rozpory mezi strukturálními a kulturálními přístupy na jedné straně a mezi základní a aplikovanou rurální sociologií na straně druhé. V závěrečné části je podán stručný přehled české a slovenské rurální sociologie.

Delín, M., Pospěch P.

Sociológia - Slovak Sociological Review 48 (1): 5-24. ISSN 1336-8613.

Odkaz na článek zde.

 

 

Ekonomika výkrmu skotu

U převažující části typických evropských farem s výkrmem skotu, které se účastní srovnání v mezinárodní síti pro ekonomiku farem agri benchmark Beef and Sheep, byla naměřena záporná účetní i ekonomická rentabilita. Alokací části plateb oddělených od produkce k výkrmu skotu se výsledek zlepšil, ale řada typických farem ani tak nedosáhla ekonomického nebo účetního zisku. K pokračování ve výkrmu skotu vedou zřejmě stimuly, které nejsou zachyceny běžnými finančními ukazateli. V mimoevropských zemích dosáhla většina typických farem alespoň účetního zisku.

Bošková, I.

Náš chov, 2016 Volume 76, Nr. 6, p. 35-40, ISSN 0027-8068

 

Mezinárodní komparace ekonomiky ozimé pšenice v letech 2012-2014

Příspěvek se zabývá mezinárodním srovnáním nákladů a výnosů ozimé pšenice v období 2012-2014. Srovnání vychází z podkladů mezinárodní sítě Agri benchmark Cash Crop, jež sleduje ekonomiku tržních komodit rostlinné výroby ve světovém měřítku. Produkce plodin v zastoupených zemích je reprezentována tzv. typickou farmou, která je zvolena s ohledem na nejdůležitější produkční region. Typická farma odpovídá běžné velikosti podniku, výrobní struktuře, výměře plodin a nejčastěji používaným technologiím pěstování plodin, zpracování půdy a dalším náležitostem zemědělské výroby charakteristické pro danou oblast. Náklady jsou členěny na přímé a provozní. Údaje o nákladech a výnosech produkce ozimé pšenice rovněž ukazují, jakého ekonomického výsledku na jednotku produkce bylo v daném státě dosaženo. Celkové zhodnocení ekonomiky pěstování pšenice zahrnuje také efekt podpor.

Janotová, B.

Úroda, 2016, Volume 64, Nr. 8, p. 16-19, ISSN 0139-6013

 

Pěstování pšenice v ekologickém a konvenčním systému hospodaření

Úvodní část textu srovnává vývoj osevních ploch a hektarových výnosů pšenice v ekologických a konvenčních systémech hospodaření v letech 2006–2013. Pozornost je věnována také způsobům uplatnění pšenice vyprodukované v systému ekologického zemědělství v letech 2008–2012. Druhá, ekonomická část příspěvku je zaměřena na srovnání nákladů a výnosů pěstování pšenice v obou systémech hospodaření. Nákladovost pšenice je posuzována na základě přímých a nepřímých nákladů. Pro hodnocení výnosnosti pěstování pšenice je využito hektarových výnosů a průměrných realizačních cen. Pro výpočet souhrnné míry rentability pšenice byly brány v úvahu přímé a doplňkové národní platby a dotace v rámci titulu ekologické zemědělství.

Peterková, J., Rádlová, L.

Úroda, 2016, Volume 64, Nr. 1, p. 27-25, ISSN 0139-6013

 

Spotřebitelské preference při nákupu masa a masných výrobků v ČR – místo nákupu

Článek se týká preferencí spotřebitelů při nákupu masa a masných výrobků. Zaměřuje se na změny v místě nákupu v posledních třech letech a na charakteristiku spotřebitelů tohoto sortimentu. Uvedeny jsou výsledky reprezentativního dotazníkového šetření zahrnujícího 1 044 respondentů. Byly identifikovány přesuny v místě nákupu u některých sortimentních skupin masa, které se liší i podle charakteristik spotřebitele. Jedná se především o spotřebitele vepřového a hovězího masa, kteří v současné době více poptávají maso balené či z pultového prodeje a to na úkor řeznictví. Žádná změna nebyla nalezena u spotřebitelů drůbežího masa, to je stále nejvíce nakupováno jako balené v širokosortimentních prodejnách. Odlišnosti v místě nákupu byly nalezeny i podle pohlaví spotřebitele a především ve vztahu k věku. S přibývajícím věkem dochází naopak k nárůstu nákupu masa v řeznictví.

Náglová, Z., Špička, J.

Maso, 2016, Volume 27, Nr. 7, p. 8-14, ISSN 1210-4086

 

Světový mlékárenský summit IDF 2016 v Rotterdamu vyzval světové mlékárenství k účinné globální spolupráci

Článek shrnuje aktuální výzvy v odvětví mléka v globálním rozsahu prezentované na světovém sumitu IDF v roce 2016 a vystihuje stanoviska zástupců významných výrobců, zpracovatelů, sdružení a dalších institucí v oboru k trvalé udržitelnosti výroby. Výzvy jsou analyzovány z pohledu ekonomiky, výživy, technologií i životního prostředí.

Bošková, I., Kopáček, J., Šalaková, A.

Mlékařské listy - zpravodaj, 2016, Volume 27, Nr. 6, p. 1-7, ISSN 1212-950X

 

Základní ekonomické faktory ovlivňující spotřebu potravin

Příspěvek obsahuje výsledky modelových výpočtů marží obchodu. Jde především o zjištění, zda a jak se liší marže obchodu u potravinářských výrobků z tuzemské výroby a z dovozu. Z výsledků výpočtů vyplývá, že marže obchodu se u českých a dovozových výrobků významně neliší, rozdíl je minimální. Nepatrně vyšší marže u českých potravin může být způsobena jak vyšší přirážkou (marží), tak rozdílem v sortimentu tuzemských a dovozových potravin. Vyšší marže u některých potravinářských výrobků české provenience může být pro naše výrobce iritující, ale podle našich propočtů se jedná o určité vyrovnání rozdílu mezi cenami tak, aby výsledná spotřebitelská cena byla přiměřená poptávce. Například vyšší marže u některých českých mléčných výrobků by mohla způsobit problémy s jejich uplatněním na trhu.

Mrhálková, I., Štiková, O.

Výživa a potraviny, 2016, Volume 71, Nr. 4, p. 94-97, ISSN 1211-846X

© 2021 ÚZEI | Mánesova 1453/75, 120 00 Praha 2 | Zobrazit na mapě