Výzkumné záměry v roce 2008

Název projektu:

Výzkumný záměr: Analýza a vyhodnocování možností trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova ČR v podmínkách EU a Evropského modelu zemědělství

Číslo projektu: 
MZE0002725101 
Agentura, vypisující organizace: 
MZe, MŠMT

Doba řešení celkem: 
1.1.2004 - 31.12.2008

Odpovědný řešitel: RNDr. Ivan Foltýn, CSc.
Řešitelský kolektiv: 
doc. Ing. Tomáš Doucha, CSc., RNDr. Pavel Froněk, CSc., Ing. Jaroslav Humpál, Ing. Ladislav Jelínek, Ph.D.,
Ing. Petr Kopeček, Ph.D., Ing. Tomáš Medonos, Ph.D., Ing. Alice Picková, Ing. Jaroslav Pražan, Ing. Olga Štiková,
Ing. Marie Trantinová, Ing. Ida Zedníčková

Řešení úkolu v roce: 

Dosažené výsledky: 

  1. Byly vypočteny dopady agrární politiky na ekonomiku vybraných zemědělských komodit v období 2002-2006, tj. před a po vstupu ČR do EU a kvantifikovány prostřednictvím ukazatelů rentability bez podpor (R-S) a rentability s podporami (R+S) v členění podle výrobních oblastí (kukuřičná, řepařská, bramborářská, bramborářsko-ovesná a horská) a za ČR celkem.
  2. Byla zpracována analýza nákladovosti, zpeněžování a rentability výroby mléka za rok 2007, kde je provedena analýza ekonomiky výroby mléka zemědělských podniků podle dosažené průměrné dojivosti na krávu a rok v podniku na bázi expertního šetření VÚZE.
  3. Byl vyvinut model AENVI-2 pro projekce dopadů agrární politiky do ekonomiky vybraných zemědělských komodit do roku 2013.
  4. Byly vypracovány informační studie o vývoji obilovin a cukrovky v ČR za období 2000-2007 vč. porovnání vývoje vybraných ekonomických charakteristik v EU a ve světě.
  5. Byla zpracována analýza vlivu sociálně-ekonomických faktorů na spotřebu potravin za období 2000-2007, kde byly analyzovány nejdůležitější změny potravinové poptávky za uvedené období.
  6. Byly zpracovány predikce vývoje základních ukazatelů potravinářských výrobních oborů a za potravinářské odvětví celkem do roku 2013 a porovnány s predikcemi z roku 2007.
  7. Model AENVI-2 byl vyvinut s cílem simulovat ekonomické a agroenvironmentální dopady zemědělské činnosti do životního prostředí prostřednictvím vybraných zemědělských komodit na základě předpokládaných 3 možných typů chování zemědělských producentů, a to standardního chování (průměrná intenzita výroby), agroenvironmentálního chování (snížená intenzita výroby) a ekonomického chování (zvýšená intenzita výroby). Model AENVI-2 simuluje dopady chování zemědělců za podmínek aplikace uvažovaných možných variant agrární politiky na jejich ekonomiku a současně na bilance živin NPK v půdě, související s uvažovanou intenzitou výroby.
  8. Byla vytvořena metodika pro nové vymezování méně příznivých oblastí (LFA) s ohledem na obecná kritéria LFA v různých zemích a cílů, pro něž definice LFA byla vůbec vytvořena, např. podpora příjmů zemědělců v oblastech s nižším ekonomickým potenciálem zemědělských komodit.
  9. Pro potřeby porovnání významných aplikací zemědělství pro nepotravinářské užití byla zpracována informační studie o aktuálních i perspektivních otázkách využití biopaliv v Brazílii. Brazílie patří v této oblasti k předním světovým producentům a dosahuje v mnoha oblastech bezkonkurenčně nejnižší náklady na produkci, a tím patří k nejvíce konkurenceschopným producentům na světě. Brazilské zkušenosti a technologie s vazbou na zemědělskou produkci jsou tedy inspirativní pro zemědělské producenty v ČR i EU.
  10. Problematika regionálních specifik ekonomické efektivnosti zemědělství byla v roce 2008 řešena zejména s ohledem na rozdílnou ekonomiku komodit v různých výrobních oblastech a na vliv odpovídajících agrárně politických opatření (podpory LFA). Výsledky řešení byly promítnuty do hodnocení ekonomických efektů v rozdílných přírodních podmínkách ČR.
  11. Informační zabezpečení ekonomických aspektů zemědělství bylo řešeno zejména prostřednictvím vyvíjení speciálních metodologických a matematicko-modelových aparátů, umožňujících výpočet kvantifikovaných dopadů agrární politiky do oblasti zemědělství i vybraných aspektů rozvoje venkova.
  12. Možnostem zvyšování a udržování kvality života zemědělské a vesnické populace byla věnována zvýšená pozornost při analýzách a metodologických aspektech při zpracování výstupu V4, kde řešení vyústilo v kombinaci výsledků expertních šetření (forma dotazníků) a faktografických údajů o ekonomických, sociálních a agroenvironmentálních aspektech života ve venkovském prostoru, které bylo dovedeno do systému cca 150 indikátorů a jejich využití po jejich transformaci za využití metod faktorové analýzy a měřitelné informace o vzájemných vztazích indikátorů rozvoje venkova a jeho dalším rozvojem.

Výstup: Periodická zpráva o postupu řešení (leden 2009).
Výzkumný záměr je prodloužen do 31. 12. 2010.

© 2017 ÚZEI | Mánesova 1453/75, 120 00 Praha 2 | Zobrazit na mapě