Články (impakt, světová databáze, recenze, sborník v RIV) rok 2013

Zemědělská politika po roce 2013 - řešení pro vodárenskou nádrž Švihov?

Článek se věnuje následujícím oblastem: zemědělská politika ve vztahu k problémům plošného znečišťování vodní nádrže Švihov, přehled nástrojů zemědělské politiky a politiky ochrany životního prostředí, zaměřených na ochranu vody, s odkazy na příslušnou legislativu, a výhled do budoucího období; konkretizace a porovnání dosavadních a očekávaných opatření a nástrojů politiky s vazbou na řešení problému zemědělského plošného znečišťování VN Švihov a současný stav zemědělství v povodí.

Doucha, T., Čámská, K., Holas, J.

Vodní hospodářství, 2013, roč. 63, č. 10, s. 19-24

 

The Effect of Heterogeneous Buyers on Agricultural Land Prices: The Case of the Czech Land Market

Článek je zaměřen na analýzu vlivu typu kupujícího na výši kupní ceny zemědělské půdy. Specifický vliv kupujícího na výši ceny je podle teorie zakotven především v rozdílných finančních možnostech kupujících, v různorodosti způsobu stanovení vlastní hodnoty půdy na straně kupujícího a prodávajícího a také v odlišných nákupních podmínkách. V analýze byl navržen pružný hedonický typ modelu cen zemědělské půdy, který umožňuje vyhodnotit rozdíly v hodnocení půdních charakteristik mezi různými typy nakupujících subjektů. Využita jsou data z 579 smluvních prodejů, uskutečněných v letech 2008 až 2010 v rámci pěti okresů ČR. Výsledky podávají významný důkaz o vlivu specifických vlastností nakupujícího subjektu na hodnocení produkčních vlastností půdy a dalších jejích charakteristik. Obecně byla pozorována ochota kupujících nezemědělského zaměření přeplácet kupující subjekty, které pořizovaly půdu k zemědělskému využití zvláště tam, kde se jednalo o výhodné umístění půdy i na úkor jejích produkčních kvalit. Geografické a demografické podmínky oblastí, ve kterých nezemědělské subjekty investují, vypovídají o do budoucna sílícím trendu opouštění nejméně rozvinutých venkovských oblastí. Mezi zemědělskými kupujícími kupují obvykle z výhodnějších cenových podmínek akciové společnosti a družstva, zatímco soukromé farmy mají značně zkomplikovaný přístup k trhu. Tento výsledek má důležité implikace pro strukturu a efektivitu budoucího využívání zemědělské půdy.

Curtiss, J., Jelínek, L., Hruška, M., Medonos, T., Vilhelm, V.

German Journal of Agricultural Economics, 2013, Vol. 62, Issue 2, 116-133, ISSN 0002-1121

Přístup na článek je zpoplatněný:
http://www.gjae-online.de/inhaltsverzeichnisse/pages/protected/show.prl?params=recent%3D1%26type%3D2&id=719&currPage=&type=2

 

Reprezentativnost výběrového souboru zemědělských podniků datové sítě FADN CZ a způsoby jejího ověřování

Testování reprezentativnosti výběrového šetření FADN bylo provedeno s cílem ověřit, zda na jeho základě je možno činit zobecňující závěry, tedy hodnotit celé odvětví. Údaje charakterizující základní soubor byly převzaty z výkaznictví Českého statistického úřadu. Příspěvek se zabývá volbou vhodných statistických technik a metod k posouzení reprezentativnosti a potřebného rozsahu výběrového souboru. Konkrétní výsledky ověřování reprezentativnosti jsou prezentovány na příkladu výběrového šetření hospodaření zemědělských podniků souboru FADN CZ za rok 2011, šetřených v roce 2012. Testování reprezentativnosti bylo provedeno v prostředí specializovaného statistického systému Statistica, verze 10. Součástí analýz jsou i metodické návrhy pro zkvalitnění výběrového souboru.

Prášilová, M., Procházková, R., Harvilíková, M.

Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 2013, Vol. LXI, Issue 7, s. 2639-2648

Článek je uveden na http://acta.mendelu.cz/pdf/actaun201361072639.pdf

 

Economic Effects of Investment Support of Adding value to Food Products in CZ

Analyzování a vyhodnocení podpory přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským podnikům v rámci Programu rozvoje venkova (podopatření I.1.3.1) v kontextu přípravy dokumentů pro programové období 2014-2020. Aplikace výsledků výzkumu je prvním krokem k modifikaci pravidel pro poskytování podpory z PRV na programové období 2014-2020 tak, aby byly účelně a cíleně poskytovány na podporu potravinářského průmyslu v nových podmínkách. Řešení je z metodologického hlediska založeno na kontrafaktuální analýze a identifikuje hlavní efekty pro potravinářské odvětví s použitím ekonomických indikátorů. Výsledky ukazují, že podpořené podniky si do určité míry upevnily svou ekonomickou pozici. Investiční podpora má pozitivní dopad na finanční stabilitu, protože podpořené podniky v období 2007-2010 vykázaly menší pokles rentability v porovnání s nepodpořenými podniky. Investiční podpora zvyšuje produktivitu práce. Efekt na celkové hospodářské výsledky podpořených podniků je tlumen vyššími odpisy, které jsou důsledkem investic do dlouhodobého majetku.

Špička J., Mezera J.

Agris on-line Papers in Economics and Informatics, 2013, Vol. 5, Issue 1, s. 39-49. ISSN 1804-1930

Článek je uveden na http://online.agris.cz/files/2013/agris_on-line_2013_1_mezera_spicka.pdf

 

An assessment of the differentiated effects of the investment support to agricultural modernisation: the case of the Czech Republic

Cílem tohoto článku je posoudit ekonomické dopady opatření 121, Modernizace zemědělských podniků PRV pro období 2007-2013. Výzkum je zaměřen na distribuční aspekty podpor a na diferencované dopady podle výrobních podmínek a velikosti podniků. V článku je použit kontrafaktuální přístup využívající přímé přiřazování s možností ošetření heteroskedasticity. Ilustrujeme signifikantní přínosy investičních podpor na rozsahu podnikání (reprezentované hrubou přidanou hodnotu) a zvyšování produktivity práce. Analyzováním souboru žadatelů u opatření 121 poukazujeme na fakt, že velké farmy dostávají co do rozsahu větší podpory než malé farmy. Rozdělením souboru hodnocených podniků podle přírodních podmínek a velikosti demonstrujeme, že přínosy jsou větší na farmách v horších přírodních podmínkách a na středních farmách jak v absolutním tak relativním vyjádření. Když prozkoumáme změny v bankovní zadluženosti, ukazuje se, že v průměru podpory mobilizují další zdroje pro financování investic. Ovšem, na velkých farmách změna bankovní zadluženosti není statisticky signifikantní v důsledku investičních podpor. To se dá interpretovat jako spíš vysoká mrtvá váha u velkých podniků, zatímco v průměru je mrtvá váha nízká. Následně tvrdíme, že opatření by se společensky zefektivnilo, pokud by se zaměřilo na střední a malé zemědělské podniky.

Ratinger, T., Medonos, T., Hruška, M.

Agris on-line Papers in Economics and Information, 2013, Vol. 5, Issue 4, 153-164, ISSN 1804-1930

Článek je uveden na http://online.agris.cz/files/2013/agris_on-line_2013_4_ratinger_medonos_hruska.pdf

 

Collaboration in the Czech Dairy Chain

Článek analyzuje vztah mezi interní strukturou a tržními strategiemi odbytových organizací v odvětví mléka.

Bošková, I.

Agris on-line Papers in Economics and Information, 2013, Vol. 5, Issue 4, s. 35-45. ISSN 1804-1930 (pod hlavičkou ČZU)

Článek je uveden na http://online.agris.cz/files/2013/agris_on-line_2013_4_boskova.pdf

 

Strategies and effects of milk producers’ organisations in the Czech Republic

Článek polemizuje o strategických prioritách odbytových organizací na trhu s mlékem z pohledu teorie a praxe.

Ratinger, T., Bošková, I.

Agricultural Economics, 2013, Vol. 59, s. 113-124, ISSN 0139-570X

Článek je uveden na http://www.agriculturejournals.cz/publicFiles/88575.pdf

 

Náklady pěstování cukrové řepy v ČR a jejich mezinárodní srovnání

Článek je zaměřen na náklady a výnosy cukrové řepy v ČR v kontextu ekonomické efektivnosti a konkurenceschopnosti v období 2007 - 2011. Výsledky jsou založeny na výběrovém šetření nákladů a výnosů zemědělských komodit, které je každoročně realizováno Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Ekonomická efektivnost je hodnocena pomocí metody analýzy datových obalů (DEA). Článek představuje také mezinárodní porovnání struktury nákladů na pěstování cukrové řepy založené na datech sítě Agri benchmark Cash Crop, která kalkuluje výnosy a náklady typických farem v různých zemích světa.  Výsledky ukazují klesající průměrné náklady na tunu kořene, zejména pracovních nákladů, a rostoucí rentabilitu českých pěstitelů v období 2007 - 2011. Většina pěstitelů je vysoce ekonomicky efektivních. Existuje však potenciál v efektivnosti materiálových nákladů a cukernatosti řepy. Lze očekávat, že cukrová řepa bude mít i nadále v českém zemědělství své nezastupitelné místo.

Janotová, B., Špička, J.

Listy cukrovarnické a řepařské, 2013, č. 7-8, s. 210-214, ISSN 1210-3306

 

Trh s hovězím masem v ČR a ekonomika výkrmu skotu

Článek podává ucelený přehled o produkci, zahraničním obchodě a celkové spotřebě hovězího masa v ČR, zabývá se strukturou chovu skotu v ČR z pohledu chovaných plemen i velikosti zemědělských podniků. Zároveň analyzuje nákladovost a rentabilitu výkrmu skotu za období 2008-2012.

Abrahamová, M., Boudný, J.

Maso, 2013, roč. XXIV, č. 6, s. 4-10, ISSN 1210-4086

 

Vývoj trhu s mlékem

Analýza vlivu světového trhu na domácí trh s mlékem.

Bošková, I.

Náš chov, 2013, Vol. LXXIII, Issue 1, s. 20-23, ISSN 0027-8068

 

Rozsah živočišné výroby ve vztahu k zaměstnanosti v zemědělství

Snižování stavů hospodářských zvířat neprobíhá v ČR z regionálního hlediska rovnoměrně, v mnohých okresech téměř vymizely dojné krávy či prasata. Lze předpokládat, že malý rozsah živočišné výroby se zde projevuje v nízké zemědělské zaměstnanosti a naopak tato je nadprůměrná tam, kde se udržely rozsáhlejší chovy hospodářských zvířat. Tuto hypotézu lze ověřit vhodným využitím dat ze šetření Agrocenzus 2010, jež zjišťovalo jak stavy hospodářských zvířat, tak zaměstnanost v zemědělských podnicích.

Drlík, J., Nohel, F.

Náš chov, 2013, Vol. LXXIII, Issue 1, ISSN 0027-8068

 

Vývoj obchodu s vejci v ČR v roce 2012

Článek podrobně analyzuje situaci v zahraničním obchodu s konzumními a násadovými vejci a vaječnými hmotami v roce 2012. Kromě aktuálních údajů o celkovém objemu dovozu a vývozu jednotlivých komodit a současné teritoriální skladbě českého importu a exportu poskytuje také informace o vývoji obchodu s vejci po vstupu ČR do EU a o výši finančního salda dosažené v jednotlivých letech. Kromě údajů o tuzemském exportu a importu uvádí také data o obchodu členských států EU se třetími zeměmi v roce 2012.

Teichmanová, J.

Náš chov, 2013, Vol. LXXIII, Issue 4, s. 46-47, ISSN 0027-8068

 

Trh s vepřovým masem a ekonomika chovu prasat v ČR

Článek podává přehled o produkci, zahraničním obchodě a celkové spotřebě vepřového masa v ČR, zabývá se strukturou chovu prasat v ČR v rámci zemědělských podniků. Rovněž podrobně analyzuje nákladovost a rentabilitu výkrmu prasat za období 2008-2012.

Abrahamová, M., Boudný, J.

Náš chov, 2013, Vol. LXXIII, Issue 4, s. 80-84, ISSN 0027-8068

 

Ekonomika výroby vepřového masa – postavení ČR v evropské konkurenci

Článek se zabývá ekonomikou výroby vepřového masa v letech 2009-2011 na základě výsledků sítě InterPig. Do mezinárodního srovnání bylo zahrnuto 12 států Evropské unie a 3 zámořské státy. V jednotlivých zemích byly porovnány celkové náklady na 1 kg JUT za tepla, a hlavní nákladové položky výroby vepřového masa. Dále byly porovnány realizační ceny, ceny krmiv, rentabilita výroby vepřového masa a hlavní ukazatele intenzity jako např. počet prodaných prasat na prasnici, přírůstek v předvýkrmu a výkrmu prasat, konverze krmiva, produkce masa na prasnici. Výroba vepřového masa byla ve sledovaném období 2009-2011 napříč zeměmi EU zapojených do projektu InterPIG ztrátová. Náklady v roce 2011 meziročně vzrostly ve všech sledovaných zemí. Nejnižší meziroční nárůst nákladů byl v roce 2011 zjištěn v České republice, která jako jedna z mála vykázala meziroční snížení ztráty na 1 kg JUT za tepla. Hlavní příčinu snížení ztráty v ČR lze vidět v nejvyšším meziročním nárůstu užitkovosti prasnic ze všech sledovaných zemí.

Boudný, J., Janotová, B.

Náš chov, 2013, Vol. LXXIII, Issue 5, s. 6-10, ISSN 0027-8068

 

Vývoj obchodu s drůbeží v ČR v roce 2012

Článek podrobně analyzuje situaci v zahraničním obchodu s živou drůbeží a drůbežím masem v roce 2012. Kromě aktuálních údajů o celkovém objemu dovozu a vývozu jednotlivých komodit a současné teritoriální skladbě českého importu a exportu poskytuje také informace o vývoji obchodu s drůbeží po vstupu ČR do EU a o výši finančního salda dosažené v jednotlivých letech. Kromě údajů o tuzemském exportu a importu uvádí také data o obchodu členských států EU se třetími zeměmi v roce 2012.

Teichmanová, J.

Náš chov, 2013, Vol. LXXIII, Issue 7, s. 8-9, ISSN 0027-8068

 

Očekávaný vývoj na trhu s drůbežím masem v roce 2013

Článek se zabývá současnou situací na světovém a evropském trhu s drůbežím masem. Na základě aktuálně uveřejněných dat, zejména za období let 2009-2012, popisuje předpokládaný vývoj základních bilančních ukazatelů v roce 2013 - tedy trend produkce, zahraničního obchodu a spotřeby ve vybraných zemích včetně aktuálního cenového vývoje.

Teichmanová, J.

Náš chov, 2013, Vol. LXXIII, Issue 7, s. 73-77, ISSN 0027-8068

 

Agri benchmark Beef and Sheep analyzuje světové trhy s masem

V článku jsou uvedeny aktuální trendy v produkci a v produkčních systémech ve významných producentských zemích světa.

Bošková, I.

Náš chov, 2013, Vol. LXXIII, Issue 8, s. 23-26. ISSN 0027-8068

 

Ozimé obiloviny, stálice našich polí

Článek hodnotí význam nejdůležitější skupiny plodin na orné půdě v ČR, porovnává produkci, spotřebu a obchod nejvýznamnějších ozimých obilovin (pšenice, ječmene, žita a triticale) včetně vývoje jejich cen ve srovnání s trhy především okolních zemí EU.

Novotný, P.

Úroda, 2013, Vol. LXI, Issue 7, s. 36-38, ISSN 0139-6013

 

Mezinárodní srovnání ekonomiky pěstování řepky

Příspěvek se zabývá srovnáním ekonomiky pěstování řepky světových producentů a postavením ČR v rámci EU. Princip mezinárodního srovnání vychází z typických farem, které zohledňují pro každý „region“ typickou strukturu pěstovaných plodin, technologické a pracovní postupy, užití vstupů, velikost farmy a další specifika. Náklady jsou členěny na přímé a provozní. Celkové zhodnocení ekonomiky pěstování řepky zahrnuje také efekt podpor.

Janotová, B., Boudný, J.

Odborná příloha časopisu Úroda, Rok 2013, č. 4, s. 22-26, ISSN 0139-6013

 

Mezinárodní srovnání ekonomiky pěstování pšenice v letech 2009-2011

Náklady zemědělských prvovýrobců v jednotlivých částech světa jsou často diskutovaným tématem. Příspěvek se zabývá mezinárodní srovnáním ekonomiky pěstování pšenice světových producentů a postavením ČR v rámci EU. Princip mezinárodního srovnání vychází z typických farem, které zohledňují pro každý „region“ typickou strukturu pěstovaných plodin, technologické a pracovní postupy, užití vstupů, velikost farmy a další specifika. Náklady jsou členěny na přímé a provozní. Celkové zhodnocení ekonomiky pěstování pšenice zahrnuje také efekt podpor.

Janotová, B., Boudný, J.

Odborná příloha časopisu Úroda, Rok 2013, č. 8, s. 16-19, ISSN 0139-6013

 

Vývoj produkce, zahraničního obchodu a soběstačnosti komodity zelenina v České republice – I. část

Článek pojednává o produkci, soběstačnosti a zahraničním obchodě se zeleninou se zaměřením na tři hlavní druhy zeleniny – cibuli, mrkev a hlávkové zelí.

Součková, I.

Zahradnictví, 2013, Vol. XII, Issue 10, s. 29-31, ISSN 1213-7596

 

Vývoj produkce, zahraničního obchodu a soběstačnosti komodity zelenina v České republice – II. část

Článek pojednává o produkci, soběstačnosti a zahraničním obchodě se zeleninou se zaměřením na tři hlavní druhy zeleniny – cibuli, mrkev a hlávkové zelí.

Součková, I.

Zahradnictví, 2013, Vol. XII, Issue 11, s. 33-35, ISSN 1213-7596

 

Hospodaření a spotřeba potravin v českých domácnostech v letech 2009-2012

Z šetření dat statistiky rodinných účtů je patrné, že důsledky poklesu výkonnosti české ekonomiky se v hospodaření českých domácností projevily s určitým zpožděním. Výkon české ekonomiky se zhoršoval již v průběhu roku 2008, v roce 2009 byl pokles již významný a větší než v EU 27. Přechodné zlepšení nastalo v roce 2010, ve kterém si v evropském srovnání vedla česká ekonomika lépe než EU 27. V dalším roce 2011 ekonomika opět zpomalovala a v průběhu roku 2012 se recese české ekonomiky v meziročním srovnání prohlubovala. Jak na ekonomický vývoj reagovaly ve svém hospodaření (omezením spotřeby) české domácnosti? Ještě v letech 2009 a 2010 zaznamenaly domácnosti mírný růst čistých peněžních příjmů, přestože meziroční tempa růstu už výrazně klesala. V roce 2010 mírně snížily domácnosti spotřebu potravin u více než poloviny sledovaných potravinových skupin, v roce 2011 již u tří čtvrtin. V roce 2011 – poprvé od počátku devadesátých let – došlo současně k poklesu čistých peněžních příjmů v domácnostech a poklesly i reálné spotřební výdaje vč. výdajů za potraviny. Mírné zlepšení v příjmové úrovni domácností nastalo v roce 2012, přesto domácnosti konečnou spotřebu i nadále omezovaly, neboť kupní síla vlivem relativně vysoké míry inflace (3,3 %) klesla. Podrobnější analýza příjmů, výdajů a spotřeby domácností v letech 2009-2012 je uvedena v článku.

Sekavová, H.

Výživa a potraviny, 2013, Vol. 68, Issue 6, s. 153-157

 

Wie wirksam sind Eigentumsrechte an Agrarland? Das Beispiel der russischen Region Altain in Südwestsibirien

Výkon vlastnických práv, jakož i optimálně koordinované směny (obchody) se zemědělskou půdou hrají důležitou roli v rámci strukturálních změn farem. Přispívají také k ekonomickému rozvoji zemědělství. Současně je důležité, aby skuteční vlastníci pozemků mohli vykonávat svoje vlastnická práva, aniž by k tomu museli vynaložit neodůvodněné vysoké transakční náklady. Takovéto „narušování“ vlastnických práv je zejména časté v zemích, které procházely transformací. V této studii – provedené v Kulundské stepy západní Sibiře (Altajský kraj, Rusko) – identifikujeme některá legislativní a politická selhání (např. nedostatečně nebo chybně implementované opatření na trhu, chybějící zákonný předpis, apod.), která tvoří bariéru ve výkonu vlastnického práva k půdě. Zejména se soustředíme na bariéry, které omezují zemědělské hospodaření (přístup k půdě a pozemkům, nákladnost směny pozemků, informační asymetrie účastníků trhu). Některé „překážky“ ve výkonu vlastnických práv pocházející z období rané transformace byly postupně odstraněny – např. možnost volně prodávat a nakupovat zemědělské pozemky, zavedení registru individuálních pozemků, apod. I přesto roční obrat směny pozemků (prodeje a nákupy) činí méně než 0,6 % zemědělského půdního fondu v kraji.

Jelínek, L., Prishchepov, A. V., Ponkina, E.

IAMO Jahresberichte 2014, Leibniz-Institut für Agrarentwicklung in Transformationsökonomien, s. 35-44, ISBN 978-3-938584-77-4

Článek je uveden na http://www.iamo.de/dok/iamo2014_de.pdf

 

Impact Assessment of Trim Levels of Mechanization in Company on Yield of Winter Wheat

Výnosy ozimé pšenice byly zkoumány v letech 2002-2010 spolu s výrobními faktory na více než 500 pozemcích v České republice. Vztah kvality mechanizace a skutečných výnosů ozimé pšenice byl hodnocen s použitím standardizovaných výnosů pro půdní ekologické jednotky (BPEJ). Kvalita mechanizace byla tříděna podle klasifikace strojů do skupin podle progresivity technologie v přípravě půdy. Vzniklý regresní model řeší závislost faktorů určujících kvalitu mechanizace a hloubky orby a je dostatečně signifikantní. Rozdíl výnosu pšenice v závislosti na kvalitě použitého zařízení při obdělávání půdy dosáhl průměru 0,23 t/ha. Výsledný závěr koresponduje se zjištěními Van den Putte et al. (2010). Při průměrné hloubce redukovaného zpracování půdy (RT) 0,12 cm oproti průměrné hloubce 0,22 cm při orbě výnos pšenice klesá asi o 5 %. Zvýšení hloubky zpracování půdy může snížit rozdíl výnosů. Obdobně jako Van den Putte et al. (2010) jsme zjistili, že pokles výnosů v sušších podmínkách byl překvapivě velký. Dosažené vyhodnocení modelu pomocí kategorizace výnosů na BPEJ může být použito k extrapolaci hodnocení strojů používaných v České republice.

Voltr V., Froněk P., Hruška M.

Trends in Agricultural Engineering, ČZU, 2013, s. 651-656, ISBN 978-80-213-2388-9

 

Efekt výběru plodin na ekonomiku produkce plodin a souvislosti s kvalitou životního prostředí

V článku je popsaný způsob hodnocení produkce podle výrobního zaměření. K tomuto účelu jsou použity vhodné sestavy plodin v daných půdně-klimatických podmínkách zejména z agronomického hlediska a z hlediska ochrany životního prostředí. Dosažitelný zisk z hlediska konkrétních zaměření se liší až o 1500 Kč/ha. Práce obsahuje analýzu příjmů ze zemědělské půdy, pokud jde o zaměření výroby na obiloviny, olejniny a chov dobytka. Je analyzována hodnota výnosů na zemědělské půdě prostřednictvím systému BPEJ. Základním podkladem je certifikovaná metodika výpočtu hrubého ročního rentního efektu pro konkrétní hodnoty vstupů živin, přípravků na ochranu rostlin a náklady na technologie. V modelu jsou očištěné výnosy a náklady zemědělských plodin podle aktuálního vývoje cen a nákladů. V práci jsou rovněž vyhodnoceny ztráty hrubého ročního rentního efektu způsobené chybným sledem plodin, zejména na základě snížených výnosů. Dosažený pokles hrubého ročního rentního efektu z důvodu nevhodného sledu plodin je až 1900 Kč/ha. Souvislosti s ochranou životního prostředí jsou vyhodnoceny na základě produkční funkce plodin pro dávky dusíku ve výši 50, 90, 100 a 110 % standardní dávky dusíku v daných půdně klimatických podmínkách. Dopad redukce dávky dusíku o 50 % na velikost hrubého ročního rentního efektu je v případě pšenice ozimé v průměru 600 Kč/ha. Vlastní výběr výrobní struktury ovlivňuje dosažené ekonomické výsledky zejména v teplejších klimatických regionech a při intenzivní výrobě.

Voltr V., Hruška M.

Agrarian Perspectives, ČZU, 2013, s. 389-402, ISBN 978-80-213-2419-0

Sborníky "Agrární perspektivy" jsou zde.

 

Socio-ekonomické charakteristiky zemědělských manažerů v České republice

Zaměstnanost v zemědělství v České republice po roce 1989 dramaticky poklesla: Počet osob pracujících v zemědělství v roce 2012 je pouhou pětinou počtu v roce 1989. Transformace českého zemědělství způsobila odchod mnoha lidí (často mladých a vzdělaných) do jiných sektorů. Někteří dřívější členové zemědělských družstev začali samostatně podnikat v zemědělství. Někteří vlastníci zemědělské půdy, jež nepracovali v zemědělství (a neměli zkušenosti), je následovali. Je evidentní, že obecný propad zemědělské zaměstnanosti v ČR ovlivnil významně též zemědělské manažery. Dlouhodobý nízký příliv mladých lidí vede k velmi nepříznivé věkové struktuře pracovníků v zemědělství.

Drlík, J., Spěšná, D.

Characteristics of farm managers in Poland and selected Central-Eastern European Countries, Warsaw 2013, č. 84.1, s. 34-46, ISBN 978-83-7658-409-6

© 2017 ÚZEI | Mánesova 1453/75, 120 00 Praha 2 | Zobrazit na mapě